Tradiční řemesla

Karel a Marie Hauserovi jsou známi především tradiční valašskou červenou...
V Zašové převládalo ruční zhotovování krajek háčkováním z nití, bavlny, vlny a...
Tkalcovství mělo na Frenštátsku velkou tradici a bylo vítaným zdrojem příjmů....
Je to již několik let, co jsem byl na návštěvě u Ladě Holiše, výrobce cimbálů...
Možná, že už jste Víťu někde viděli, např. v rožnovském skanzenu. Vysoký...
Málo se dnes ví, že i na Valašsku, hmatatelně na řece Bečvě, existovalo...
V blízkém Novém Jičíně můžete prozkoumat historii výroby klobouků. V...

Partneři projektu

 Rád bych Vám touto cestou představil naši kapelu - cimbálovou muziku...
Dřevěné výrobky z Valašska Specializovaný obchůdek pro vyznavače přírodních...

Tradiční řemesla

Karel a Marie Hauserovi jsou známi především tradiční valašskou červenou keramikou zdobenou bílým dekorem. Ke zdobení používají zejména kukačku - což je keramická nádobka s otvorem, do kterého se zasune kus ptačího brku. Ten se na konci seřízne podle toho, jak silnou linkou hodlá hrnčíř malovat. Fotografie byla pořízena ještě z jeho dílny ve Valašském Meziříčí. Dnes hněte a vypaluje valašskou keramiku v obci Mikulůvka. HISTORIE HRNČÍŘSKÉ RODINY
V Zašové převládalo ruční zhotovování krajek háčkováním z nití, bavlny, vlny a jiných přízí. Pomocí háčku se chytilo očko háčkovací příze, provlékáním smyček pak vznikaly krajky (text Richard Sobotka). Obsáhlé povídání o umění krajek v Zašové najdete v povídání pana Sobotky na: http://www.okpb.cz/medailony/Sobotka/Obr/ZasovskeKyticky.pdf
Tkalcovství mělo na Frenštátsku velkou tradici a bylo vítaným zdrojem příjmů. Později ruční tkalcovství začaly vytlačovat tkalcovské manufaktury, které vedly k postupnému zániku ručního tkalcovství. Průmysl Frenštátu se počal rozrůstat. První větší mechanickou tkalcovnu založil roce v roce 1820 Josef Bumbala, další tkalcovnu v roce 1840 Valentin Kostelník a v roce 1845 František Křenek. V blízké Tiché vyrostla v roku 1866 tkalcovna Josefa Parmy. Přesto ještě začátkem 20. století...
Je to již několik let, co jsem byl na návštěvě u Ladě Holiše, výrobce cimbálů zn. HOLAK, v jeho dílně v Pálkovicích - Myslíku. Vyrobit kvalitní nástroj chce ruce nástrojaře, cit pro detail a porozumnění se dřevem. Což Laďa Holiš umí.  Kontakt: http://www.holak.cz Pár odposlechnutých rad Přesto, že nejsem žádný odborník přes cimbály, přidám pár nabytých rad, kdyby měl někdo zájem, stavět si vlastní cimbál. Základem je kvalitní, léty proschlé dřevo bez suků, s hustými letokruhy a malým...
Možná, že už jste Víťu někde viděli, např. v rožnovském skanzenu. Vysoký bradatý chlap v košuli ze sukna, který prodává a hraje na fujary a koncovky. Víťa Kašpařík žije a tvoří ve Velkých Karlovicích na kopci nad Jezerným. Specializuje se na výrobu dřevěných lidových hudebních nástrojů – např. jeho píšťaly z černého bezu jsou vyhlášené. Líbí se mi jeho přemýšlivá povaha a hluboká soudržnost s lidovou tradicí. Tož vítajte u Kašpaříků... Víťa Kašpařík pochází ze starého kovářského rodu z...
Málo se dnes ví, že i na Valašsku, hmatatelně na řece Bečvě, existovalo řemeslo: „VORAŘSTVÍ“. Tak možná zvídavé potěší info a výňatky z knihy: Karpatské vorařství v 19. stol. od Richarda Jeřábka (vyd. 1961).   Dřeva bylo v pohraničních hvozdech Beskyd a Javorníků dosti a jedinou levnou a rychlou cestou jak je dopravit k větším městům byla voda. V porovnání s jinými kraji se většinou nepřepravovaly jen surové klády, ale zejména již zpracovaný materiál – trámy a prkna. V každé vesnici...
V blízkém Novém Jičíně můžete prozkoumat historii výroby klobouků. V rekonstruovaném domě u Laudona lze navštívit krásnou expozici klobouků, která mapuje práci několika generací v továrně TONAK Nový Jičín - výroba klobouků. Dnešní expozice je pojata jako informační centrum města. Vzhledem ke tradici zdejšího kloboučnictví to byla jasná volba.   Poutavou formou se seznámíte s postupem a technologií výroby klobouků - zahrajete si na módní návrháře a vyzkoušíte si klobouky jak živě,...

Kontakt

Ctimír Štrunc Rožnov pod Radh. 603 217 864 ctimir@infoturist.cz