Příběhy z historie

V lidovém podání se stala nejslavnější zbojnická skupina vedená Ondrášem –...
Výrobu ohýbaného nábytku rozjíždí L. A. Bernkop spolu s výrobou valašských...
K tématu mě přivedlo zajímavé čtení od kunčického písmáka Antonína Pustky o...
Dnes již pomalu nevíme co znamenají výrazy, stoupa, hamr, krevel. I pod pojmem...
Donedávna se na Valašsku udrželo pytláctví (nekeří pravjá, možná aji drží...)....
Kdysi jsem fotil v nedalekém Novém Jičíně a zaujal mne text na tabulce v jedné...
Než se vyjde od Hutiska navrch na Čarták, říká se tam V ryčáku. Za starých...
Poblíž Frenštátu v obci Tichá stával ještě před padesáti lety starý dřevěný...
Putovali Ježíš se svatým Petrem po světě. Nemaje jídla, poprosili ve statku...
Na Novém Hrozenkově byli prvními vážnými zájemci o létání Cyril Vrážel a...
Určitě si ještě z pohádek v dětství pamatujete na ponocného, který chodil v...

Partneři projektu

 Rád bych Vám touto cestou představil naši kapelu - cimbálovou muziku...
Dřevěné výrobky z Valašska Specializovaný obchůdek pro vyznavače přírodních...

Příběhy z historie

V lidovém podání se stala nejslavnější zbojnická skupina vedená Ondrášem – Ondrou Fuczimanem, synem fojta z Janovic. Ve své době byla jednou z několika desítek zbojnických skupin, které operovaly v beskydské oblasti. Někdy kolem roku 1710 za blíže neznámých okolností Ondráš opustil poctivou obživu a ocitl se ve zbojnické bandě, ve které se stal později kapitánem. Činnost zbojníků, ohrožující bezpečnost a klid v celém kraji, podnítila vrchnostenské úřady k rozsáhlým opatřením, včetně...
Výrobu ohýbaného nábytku rozjíždí L. A. Bernkop spolu s výrobou valašských papučí v Hustopečích nad Bečvou. V roce 1906 otevírá L. A. Bernkop ve Frenštátě u nádraží továrničku, v průběhu let ji rozšíří, součástí je i parní pila. Od dvacátých let minulého století firma Bernkop kromě sedacího nábytku a stolů vyrábí i nábytek čalouněný, tzv. americké kancelářské stoly a vybavení pro kina, divadla, kavárny, hotely. L. A. Bernkop, ve svých sedmdesáti letech předává řízení své firmy do rukou svého...
K tématu mě přivedlo zajímavé čtení od kunčického písmáka Antonína Pustky o pašerácích. Šverci (pašeráci, z něm. Schwaerzer) byli horalé, kteří z Polska pašovali sůl a později koně, z Uher zejména tabák. Pohybovali se většinou ve skupinách, chodníčky přes „zadní hory“. Hranice hlídali abšauři, dnes bychom je nazvali finanční stráž.  * Podle nařízení z roku 1704 se pašování trestalo zabavením zboží a peněžitým trestem 5 zl. za každý funt kontrabandu. Mnohdy pašerák vyfasoval i tělesný...
Dnes již pomalu nevíme co znamenají výrazy, stoupa, hamr, krevel. I pod pojmem železná huť si představíme velké železárny. Historii těžby a zpracování železa vám může osvěžit příběh obrazu huti v Čeladné namalovaný malířem Zdeňkem Kurečkou.  http://blog.kurecka.com/page/4/ Součástí zpracování rudy bylo prvotní rozdrcení horniny v tzv. stoupách – drtičích poháněných vodní silou. Ruda se tavila v dřevouhelné vysoké peci a pak dále se surové železo kladivy hamru vylepšilo skujňováním ve...
Donedávna se na Valašsku udrželo pytláctví (nekeří pravjá, možná aji drží...). V mnoha rodinách byla ulovená zvěř, vedle zemáků a zelé, hlavním zpestřením jídelníčku. Snad v každé chalupě byla nějaká flinta či ládovačka a kapsle, broky, kule a střelný prach se daly s menšími obtížemi vždy koupit. Častěji než broků se používalo sekané olovo, jehož upotřebení se prý zvláště trestalo. Pytláci si též přivydělávali dodáváním divočiny do hospod, kde dostali dobře zaplaceno. Při svém...
Kdysi jsem fotil v nedalekém Novém Jičíně a zaujal mne text na tabulce v jedné kapli, z kterého jsem si zapamatoval: “Zde roku 1621 zákeřně padl oddíl císařských vojáků“. Jak rok za rokem ubíhal, zbyla jen myšlenka o tragédie v kostele.  Nejsem žádný baron Prášil, ale v hlavě se mi zahnízdila legenda, která už s původním příběhem měla jen základ, posuďte sami: “Během třicetileté války přenocovala v Novém Jičíně švadrona císařských vojáků. Cítili se bezpečně, bylo jich více jak sto. Zalehli...
Než se vyjde od Hutiska navrch na Čarták, říká se tam V ryčáku. Za starých časů, kdo měl větší krdél dobytka, držel si též býky. Tehdy, když se Karlovice začínaly teprve budovat, žil v Jezerném velký gazda, měl všechen dobytek a voly, vozíval s nimi dřevo až do Rožnova. Sloužil u něho jeden valach ze Slovenska, ten pásal ovce, krávy a voly po grúňoch. Míval pěkné stádo a hleděl si ho, jak nejlíp mohl. Jednou si kravař všiml, že černý býk se mu v poledne vždycky ztrácí - a po nějaké chvíli se...
Poblíž Frenštátu v obci Tichá stával ještě před padesáti lety starý dřevěný kostel s nepřehlédnutelnou věží, postavený údajně kolem roku 1510. Poprvé jsem vyobrazení kostela uviděl na pohlednici od malířky Zdenky Vorlové – Vlčkové  (1872-1954) a hned na to jsme natěšení vyjeli do Tiché. Obec jsme projeli křížem krážem, ale po dřevěném kostele ani tuchy. Nakonec nám místní sdělili, že původní kostel vyhořel a že stával na místě dnešní stavby. Na upomínku byla ze zachráněných zbytků dřeva...
Putovali Ježíš se svatým Petrem po světě. Nemaje jídla, poprosili ve statku hospodyni o kousek chleba. Nešťastná hospodyně však neměla ani skývu, ale chtěla pocestné pohostit. V tom uslyšela kdákání slepice, a tak seběhla do kurníku, kde našla čerstvé vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu skořápky, ale spatřila, že byly zlaté! Každému pocestnému potom dávala vejce, avšak žádná skořápka se už ve zlato neproměnila. A kdo by se chtěl o...
Na Novém Hrozenkově byli prvními vážnými zájemci o létání Cyril Vrážel a Josef Kalinec, kteří se rozhodli postavit si vlastní kluzák. Po neúspěšné stavbě prvního, kdy postupovali pouze podle obrázků, se pustili do stavby řádně technicky zdokumentovaného kluzáku Přerov 2. Stavbu prováděli na dvoře obchodníka Vincence Jochce. Práci sledovala celá skupina hrozenkovských občanů s tak značným zájmem, že byla 8. listopadu 1936 založena místní skupina MLL. Práce na kluzáku začala zdárně...
1 | 2 >>

Kontakt

Ctimír Štrunc Rožnov pod Radh. 603 217 864 ctimir@infoturist.cz